Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku
Sýkora, Petr ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Benediktová, Kateřina (oponent)
SÝKORA, Petr. Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku: České zemědělské univerzity v Praze, Lesnická a dřevařská fakulta. Cílem práce Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku byla provedena rešerše odborného textu k vybrané problematice, dále pak analýza honitby Mysliveckého sdružení údolí Vošmendy, na základě které byly zvoleny tři podobně velké lokality. Následně na tyto lokality byly instalovány rozdílné plašící zařízení a v době sečení se zkoumala mortalita srnčat. Dalším cílem bylo vyhodnocení poměru ztrát srnčat vzhledem k použitým opatřením. Za účelem získání cílů byly použity tyto plašící zařízení: pachový ohradník spolu s mechanickým (polystyrénové desky zavěšené na tyči) a světelným plašícím zařízením, projití lokality s myslivecky vedeným psem a lokalita bez jakéhokoli ochranného opatření. Výsledkem práce bylo porovnání uvedených lokalit vzhledem k mortalitě srnčat za použití různých ochranných opatření. Za lokalitu s nulovou úmrtností byla shledána lokalita, ve které bylo použito opatření s myslivecky vedeným psem. Naopak nejhůře vyšla lokalita, kde byla použita kombinace různých opatření. Na jednotlivé lokality měly vliv různé faktory, které průběh sečení ovlivnily, jako například počasí a doba sečení. Zásadní vliv má také samotná komunikace mezi zemědělci a myslivci.
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích v honitbě Medard
Dvořák, Jakub ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích v honitbě Medard. Bakalářská práce je zpracována za účelem zjištění škod způsobených na srnčí zvěři při jarním sečení luk. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část je zaměřena na srnčí zvěř obecně s důrazem na život srnčat v prvních týdnech po narození, čili na období, kdy probíhají jarní senoseče. V druhé části jsou zpracovány konkrétní poznatky z terénních prací, jako jsou velikosti ploch, počasí před a při senoseči, poloha plochy vzhledem k lesním porostům, způsob provedení zabezpečení a porovnání výhod a nevýhod každého z nich. Vyzkoušením několika dostupných prostředků k zabránění škod na srnčatech při senosečích jsem dospěl k názoru, že vyhledat opravdu účinný prostředek k obraně je běh na velmi dlouhou trať. Dle výsledků práce, se jako nejúčinnější způsob jeví procházení sečených luk.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.